Články
číst články | přidat článekVÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU
Dětmarovice Sraz v pátek 1.5. v 8:15 na nádraží ČD v Dětmarovicích. Návštěva soukromé rezervace ZO ČSOP OLZA - Lužní les v Lyngu. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Ptačí druhy v lužním lese a na řece Olši - jejich aktivní ochrana. Pořádá Slezská ornitologická společnost ve spolupráci se ZO ČSOP OLZA, Vedou Jan Hartl (tel.: 602 500 588, e-mail: csop.olzaseznam.cz) a Zdeněk Polášek (tel.: 724 036 187).
Dědičnost neurčují jen písmena genetického kódu
Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.
O vlastnostech buněk, tkání orgánů i celého organismu rozhodují nejen varianty genů zapsané do molekul DNA písmeny genetického kódu, ale i aktivita jednotlivých genů, tedy intenzita jejich „pracovního nasazení“. Aktivita genů je ovlivněna molekulami, které se vážou na povrch dvojité šroubovice. Tyto změny dědičné informace označují vědci jako epigenetické.
Art Petronis a jeho spolupracovníci vyšetřili DNA odebranou jednovaječným a dvojvaječným dvojčatům a sledovali její „povrchové“ epigenetické změny. Došli zajímavým výsledkům. Jednovaječná dvojčata mají nejen totožná písmena genetického kódu uvnitř dvojité šroubovice DNA. Nápadně se podobá i jejich „obal“ DNA, který určuje, jak intenzivně budou jednotlivé geny pracovat. Vědci přitom zjistili, že všechna jednovaječná dvojčata nelze házet do jednoho pytle. Epigenetické „obaly“ DNA některých dvojic si byly podobnější, u jiných jednovaječných dvojčat se přeci jen lišily. Jako rozhodující se ukázal moment vzniku jednovaječných dvojčat.
Jednovaječná dvojčata vznikají samovolným rozdělením zárodku během jeho raného vývoje. Embryo se může rozdělit pouze v prvních dvou týdnech své existence. Období vzniku dvojčat se dá určit podle toho, do jaké míry obě dvojčata sdílejí plodové obaly, jež je v těle matky chrání a vyživují. Dvojvaječná dvojčata vznikají oplozením dvou vajíček v těle matky a vyvíjejí se odděleně od samého počátku.
Genetici z Petronisova týmu zjistili, že čím později se zárodek rozdělí na jednovaječná dvojčata, tím podobnější je pak epigenetický „obal“ DNA těchto dvojčat a tím podobnější je i pracovní nasazení jejich genů.
Epigenetické změny DNA a z nich vyplývající odlišnosti v aktivitě genů stojí v pozadí mnoha vlastností včetně náchylnosti k některým onemocněním, např. rakovině, kardiovaskulárním chorobám nebo duševním poruchám. Jsou známy případy, kdy jedno z jednovaječných dvojčat onemocnělo schizofrenií, zatímco druhé zůstává zdravé. Na vině může být rozdíl v epigenetických změnách DNA a v aktivitě příslušných genů.
„Podle tradičních představ mohly za dědičné sklony jen změny v pořadí písmen genetického kódu,“ přibližuje Petronis závěry studie, zveřejněné prestižním vědeckým časopisem Nature Genetics. „Náš objev nabízí nový pohled na dědičné příčiny chorob a může zlepšit jak jejich diagnostiku, tak i léčbu.“
Autor: Jaroslav PetrDatum:13.02.2009 v 12:14
Čeští vědci zařídili, aby klíšťatům zašla chuť
Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.
Klíšťata přenášejí celou řadu nebezpečných onemocnění, například virovou klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Tito krvežízniví trapiči napadají i domácí či volně žijící zvířata. Jen chovatelům skotu napáchají ve světě škody, jež se každoročně vyšplhají na miliardy dolarů. Fádní jídelníček složený z krve savců či ptáků klade na organismus klíšťat značné nároky. Krev obsahuje velké množství železa. Klíšťata tento prvek potřebují k životu, ale nadměrné množství atomů železa by je zabilo. Klíšťata si proto vyvinula důmyslný systém hospodaření se železem.
Největší „železné sousto“ představuje krevní barvivo hemoglobin. Klíště z něj během trávení odděluje „železnou“ část zvanou hem. Většina hemu je odklízena do zvláštních buněčných zásobáren, tzv. hemosomů a vylučována z těla ven. Některé molekuly hemu klíště využije pro svou potřebu především ve vaječnících. Železo konzumuje klíště i s dalšími krevními molekulami, zejména s transferinem. Železo uvolněné z těchto molekul mu nastavuje dvě různé tváře. Na jedné straně jej klíště potřebuje, na druhé straně mohou působením železa vznikat tzv. volné radikály schopné poškodit životně důležité části buněk. Proto musí klíště i s tímto železem pečlivě hospodařit. Osudy iontů železa, jež nepocházejí z hemoglobinu, zůstávaly zahaleny tajemstvím. Ta se podařilo odhalit mladému českému biologovi Ondřeji Hajduškovi a ostatním vědcům z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích - Danielu Sojkovi, Petru Kopáčkovi, Veronice Burešové, Zdeňku Frantovi, Ivo Šaumanovi a Liboru Grubhofferovi ve spolupráci s americkou specialistkou na metabolismus minerálních látek Joy Winzerlingovou z University of Arizona. Výsledky jejich bádání zveřejní prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences USA. Prozatím vědci věděli, že klíště ukládá nadbytečné železo uvnitř buněk pomocí speciální bílkoviny feritinu 1, jehož produkce je řízena bílkovinami označovanými jako IRP. Ondřej Hajdušek a jeho kolegové odhalili u klíštěte obecného nový druh feritinu, který označili jako feritin 2. Na rozdíl od již dříve známého feritinu 1 se nově objevený klíštěcí feritin 2 vyskytuje v tělní tekutině klíštěte, tzv. hemolymfě.
Tým českobudějovických biologů zjistil, že feritin 1 je pro klíšťata klíčem k úspěšnému kladení vajíček. Protein IRP potřebují hlavně larvy, aby se z nakladených vajíček vylíhly. Nově objevenou molekulu feritinu 2 usvědčili čeští vědci z pašování iontů železa ze střeva do jiných částí těla klíštěte, konkrétně do slinných žláz a vaječníků. Důležitost feritinu 2 vystoupila do popředí, když vědci klíšťatům zabránili v jeho syntéze. Bez feritinu 2 nebyla klíšťata s to správně hospodařit s železem. Špatně se rozmnožovala a co je zvláště důležité, měla velké potíže se sáním krve. Vadilo jim železo, které bez feritinu 2 neputovalo do jiných částí těla a nahromadilo se ve střevě. Více než polovina klíšťat se zablokovanou tvorbou feritinu 2 pořádně nesála a hynula.
Nově objevený feritin 2 se ukazuje jako Achillova pata klíšťat, na kterou bude možné cíleně zaútočit například vakcínami. Zvířatům očkovaným touto vakcínou by klíšťata hůř sála krev. To by zároveň zredukovalo riziko nákazy chorobami, jež klíšťata přenášejí. Využití objevu pro vývoj vakcín a další praktické uplatnění mají českobudějovičtí vědci kryto patentem.
Autor: Jaroslav Petr Datum:27.01.2009
Jak ovládnout kořeny rostlin
Změny klimatu a potravinová krize tlačí na zemědělce, aby ve stále složitějších podmínkách sklízeli z polí větší úrodu s nižšími náklady. Není to lehký úkol. Hnojiva jsou drahá, protože jejich výroba je energeticky náročná, a vody pro závlahy je v mnoha částech světa zoufalý nedostatek. Zabírání nové půdy na pole a pastviny má za následek ničení cenných přírodních lokalit.
Východiskem z této obtížné situace by mohly být zemědělské plodiny s mnohem bohatším kořenovým systémem schopné čerpat z půdy vodu a živiny s podstatně vyšší účinností. Britští biologové vedení Angaharadem Jonesem z University of Bristol objevili jeden z klíčových mechanismů, který ovlivňuje utváření jemných vláskových kořínků rostlin.
Každý vláskový kořínek je tvořen jedinou silně protáhlou buňkou. Délka buňky závisí na dostatečném přílivu rostlinného hormonu auxinu. O tom, že auxiny napomáhají tvorbě kořenů, botanici věděli už dlouho. Záhadou zůstávalo, jak se hormony v rostlinném organismu dostanou na místo určení - k buňce vláskového kořínku.
Angaharad Jones a jeho spolupracovníci zjistili, že auxin nevstupuje přímo do buňky vláskového kořínku. Putuje zvláštními buňkami, které vystupují v roli dopravního kanálku. Z něj auxin „prosakuje“ do okolí a řídí růst vláskových kořínků.
Botanici se snažili zvýšit výkonnost zemědělských plodin zmnožením vláskových kořínků. Nový objev Jonesova týmu, zveřejněný prestižním vědeckým časopisem Nature Cell Biology, odhalil, že je to slepá ulička, protože zároveň dochází k narušení reakce rostliny na zemskou přitažlivost a ani větvení kořenů neprobíhá tak, jak by mělo. Výkonnější zemědělské plodiny by měly mít zhruba stejně vláskových kořínků, ale ty by mohly být podstatně delší. Takový kořenový systém by fungoval s vyšší účinností a neohrožoval by vývoj rostliny.
Jasněji je ve tvorbě kořenového systému rostlin i díky týmu nizozemských botaniků, vedených Benem Schuresem z Utrechtské university. Ti studovali větvení kořenů rostlin a zjistili, že vznik nového kořenu nastartuje pouhé ohnutí základního kořenu. Na vnější straně „kořenové zatáčky“ stoupne koncentrace auxinu a následně tam vypučí nový kořen. Velmi podobným způsobem je řízen růst nových listů na vrcholu rostliny. Zjištění, že formování nadzemní a podzemní části rostliny se řídí v zásadě stejnými pravidly, považují nizozemští autoři studie zveřejněné prestižním vědeckým časopisem PLoS Biology za velké překvapení.
Kořeny vidí ultrafialové světlo
Tým amerických biologů odhalil, že mladé klíčící rostlinky reagují překvapivě citlivě na ultrafialové světlo. Rostlina vnímá toto záření díky genu RUS1. Protein, který se podle tohoto genu v rostlině vyrábí, reaguje na ultrafialové světlo a předává tuto informaci dál, aby na ni mohla reagovat celá rostlina. Kořeny nemají mnoho příležitostí k tomu, aby byly vystaveny ultrafialovému záření. Výjimkou jsou počáteční stádia vývoje, kdy se kořínky klíčící rostlinky ocitají na povrchu země.
Pro rostlinu je důležité, aby ji intenzivní ultrafialové záření nepoškodilo. Správný růst a vývoj jí usnadní právě funkce genu RUS1. Bez něj je narušen jak vývoj kořenového systému, tak i růst nadzemní části rostliny. Správná reakce na ozáření kořenů ultrafialovým světlem může být důležitá i u plně vyvinuté rostliny, například když její kořeny obnaží vodní příval nebo sesun půdy. Objev týmu vedeného Winslowem Briggsem z washingtonského Carnegie Institute zveřejnil prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Autor: Jaroslav Petr, Datum:05.01.2009
Rakovinný genom poprvé celý rozluštěn !
Podle studie vydané v magazínu Nature se vědcům podařilo vůbec poprvé dekódovat celý rakovinný genom, tvořený z 3 bilionů DNA bází akutní myeloidové leukémie. V této studii, zprostředkované díky rychlejším, levnějším a mnohem přesnějším metodám pro sekvenční analýzu, navíc vědci přesně určili 8 nových genů, které mohou způsobit, že se zdravá buňka přemění na rakovinnou.
"Jelikož je rakovina nemocí genomu, to že jsme přišli na to, jak determinovat kompletní DNA sekvenci rakovinné buňky, je velmi užitečné." Komentuje Francis Collins, genetik a hlavní vedoucí National Human Genome Research Institute in Bethesda, Maryland, skupiny vědců, kteří stáli za první úplnou analytickou sekvencí lidského genomu.
"Musíme zjistit genetická pravidla rakoviny." Tvrdí spoluautor Timothy Ley z Washington University, St. Louis. Ley. On a jeho kolegové pomáhali přečíst všechny 3 biliony stavebních kamenů DNA z rakovinových buněk ženy s akutní myeloidovou leukémií, vysoce zhoubnou formou rakoviny krve a kostní dřeně.
Tato nová sekvenční technologie, kterou vědci použili, se nazývá masivní paralelní sekvenční analýza. Díky ní je možné porovnat zdravou DNA sekvenci s rakovinovu DNA sekvencí na jednom pacientovi. To dovoluje výzkumníkům najít DNA báze, které zmutovaly v rakovinné buňky.
Kevin Shannon, hlavní vedoucí Medical Scientist Training Program at the University of California, San Francisco, který se zabývá studií genů, jež mohou způsobit leukémii, nazval tuto práci "zásadním úspěchem". ...
... celý článek najdete na http://www.gate2biotech.cz/rakovinny-genom-poprve-cely-rozlu/.
Výstava velkých šelem
Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek Slezského zemského muzea
Kočkovité šelmy (čeleď Felidae) jsou nejdokonalejšími lovci ze všech šelem. Na planetě Zemi zřejmě není dravců, jež by byli elegantnější a přitom byli k lovu velké kořisti lépe vybaveni. Kočky mají poměrně jednotnou stavbu těla: krátkou zakulacenou hlavu, dlouhý ocas, delší silné končetiny se širokými, vpředu pětiprstými a vzadu čtyřprstými, chodidly. Páteř je pevná, ale přitom extrémně pružná. Charakteristické jsou pro ně rovněž velké, srpovitě zahnuté drápy, zatahovatelné do zvláštních rohovitých pochev v prstech, aby nedocházelo k jejich obrušování při chůzi. Na chodidlech mají poduškovitá bříška a mezi nimi je hustá srst, což je důležité pro velmi tichý pohyb.
Neobyčejně dobré, stereoskopické či binokulární (prostorové) a barevné vidění umožňují velké, dopředu směřující oči. Přídatná pigmentová odrazová vrstva za sítnicí (tzv. tapetum lucidum) zlepšuje vidění za špatných světelných podmínek. Kromě výborného zraku mají kočkovité šelmy rovněž velmi dobrý čich (i když se nevyrovná čichu psovitých šelem, je opět mnohonásobně lepší než lidský) a prostřednictvím dlouhých smyslových chlupů na čenichu, nad očima a v podpaží i hmat. Hmat je velmi důležitý zejména při nočním lovu. Rovněž sluch je velmi dobře vyvinut. Kočkovité šelmy disponují také výborně vyvinutým smyslem pro rovnováhu a vynikající koordinací svalů. Při pádu kočky na zem jí stačí minimální zlomek času k tomu, aby nejprve obrátila k zemi hlavu, pak přední končetiny a nakonec i zadní. Pozoruhodný je jejich jazyk pokrytý rohovitými, dozadu směřujícími papilami (podobně jako pilník), jež slouží k drásání potravy. Početně redukovaný chrup kočkovitých šelem je tvořen pouze 28-30 zuby a neslouží k žvýkání potravy, ale k zabíjení kořisti. Většina druhů má pruhované či skvrnité zbarvení. Samci jsou obvykle větší než samice.
S kočkovitými šelmami se ve třiceti sedmi druzích setkáváme prakticky po celém světě s výjimkou Austrálie, Japonska, Madagaskaru, Filipín, Celebesu, Nového Zélandu a Antil. Nejčastěji jsou systematicky děleny do tří podčeledí: gepardi (Actinonychinae), malé kočky (Felinae) a velké kočky (Pantherinae).
Geologické stáří kočkovitých šelem se udává na 50 milionů let. Vznik kočkovitých šelem se v současnosti klade do spodního oligocénu (konec starších třetihor). Jejich nejstarší pozůstatky známe z pozdního eocénu (střední část starších třetihor).
Na výstavě se setkáte s dermoplastickými preparáty lvů (Panthera leo), tygra (P. tigris), patřících mezi velké kočky; z malých koček pak budou představeny dermoplastické preparáty rysa červeného (Lynx rufus), ocelota velkého (Leopardus pardalis) a kočky bažinné (Felis chaus). Vystavené dermoplastické preparáty jsou dílem pana Viléma Borůvky, preparátora Slezského zemského muzea. Kromě výše uvedených dermoplastických preparátů bude vystaveno rovněž ojedinělé množství lebek vzácných kočkovitých šelem, odlitky jejich stop i kůže některých druhů.
Výstava Vzácné kočkovité šelmy ze sbírek Slezského zemského muzea představuje vybrané exponáty z původní rozsáhlé výstavy, která v roce 2007 proběhla ve výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě. Výstava byla připravena ve spolupráci se ZOO Ostrava. Živé vzácné kočkovité šelmy lze nejblíže výstavy pozorovat spolu s mnoha dalšími druhy vzácných a ohrožených živočichů právě v expozici této instituce
sraz :
ve středu 17. prosince 2008 v 15:00h před DDM Orlová
vstupné:
10,-Kč
akce se koná místo vyučování dne 16.12.2008 0. a 1. vyučovací hodina
BiO 2008/2009
Téma : Smrt
jako součást života
kategorie A,B - studenti vyššího gymnázia
další informace na stránkách www.biologickaolympiada.cz, nebo také na našich stránkách v kategorii studijní materiály
RECYKLOHRANÍ
Začala nová soutěž - zapojte se!
„RECYKLOHRANÍ“ je školní recyklační program, který si klade za cíl realizaci zpětného odběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů, spojený s osvětovou činností v oblasti nakládání s odpady ve školských zařízeních v České republice.
Organizátory tohoto projektu jsou: Asekol s.r.o. - zpětný odběr elektrozařízení Ecobat s.r.o. - zpětný odběr baterií Eko-kom a.s. - autorizovaná obalová společnost
Školy zapojené do tohoto projektu budou za sběr baterií a elektrozařízení do připravených nádob získávat body, které ve speciálním internetovém obchodě smění za zajímavé odměny z připraveného katalogu. Další body mohou získat správným zodpovězením otázek, případně splněním dalších úkolů, týkajících se odpadové problematiky.
Náš kontejner na použité baterie a akumulátory se nachází před laboratoří biologie v prvním patře!
odevzdejte i vy nepoškozené použité baterie
BATERIE DO ODPADU NEPATŘÍ!
TEXT KVÍZU prvního kola naleznete v kategorii soutěže
termín: 3. října 2008
Meandry Odry
Voda, Odra nebo meandry na obrázcích i v poezii BOHUMÍN - Bohumínské občanské sdružení Hraniční meandry Odry vyhlásilo literárně-výtvarnou soutěž na téma voda. Žáci základních škol mohou zpracovávat formou obrázků i poezie jakkoliv téma vody, případně řeky Odry anebo jejich meandrů. Soutěž je mezinárodní a vyhlášená pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR. Aktualitám to potvrdila předsedkyně pořádajícího sdružení Vladislava Hamplová. „Soutěž jsme vyhlásili u příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března. Máme tři kategorie, pro žáky do 10, do 13 a do 15 let. Obrázky nebo básničky, které školáci vytvoří, mohou odevzdávat na svých bohumínských školách zapojených do projektu. Soutěž je přeshraniční a mohou se tak do ní zapojit rovněž děti z polských Krzyzanowic,“ uvedla Vladislava Hamplová. Uzávěrka soutěže je 13. června. Podrobnosti na www.meandryodry.wz.cz. Lukáš Kania
EKOLOGICKÁ KONFERENCE 2008
PROGRAM
A. úvod a kulturní vystoupení
B. první blok prezentací
1. Naše dědictví - Tomáš Hanusek, Petr Cviner, Zora Vašulínová (7.P)
2. Budka lęgowa - Karina Mrowiec, Kinga Wojtek, Katarzyna Konik (Gymnázium Tworkow)
3. Život ve větvích – Věra Pastuchová, Eva Stránská (4.P a 3.P)
4. Strom – jeden z nás - Daniel Galuszka (2.P)
5. Drzewo jako inspiracja tekstów kultury- studenti Lyceum Czesin, Kopernik
C. přestávka
D.druhý blok prezentací
6. 100-letnia lipa - Natalia Graba, Daniela Igła, Joanna Kupka(Gymnázium Tworkow)
7. Dřevo jako surovina – Samir Lepara (3.P)
8.Stromy kolem nás - Bára Kubáňová, Nikol Baronová, Vojtěch Pustówka,Marek Zálešák (2.P)
9. Strom – místo pro život - Lenka Glisníková, Eva Gladyszová (2.A)
10.Ochránci stromů - Daniela Brňáková, Jana Hübschmanová, Lucie Návratová (5.P)
E. přestávka
F.třetí blok prezentací
11. Strom - komponovaný program-Adéla Ščurková a Jana Kovářová, Barbora Gruzsková, Šárka Lisová, Kristýna Deingruberová, Nikol Nogolová - Gymnáziu Lingva Ostrava
12.Ochrana stromu - Piotr Gajda, Kamil Staszczyszyn (Gymnázium Tworkow)
13. Stromomluva - Michal Basta, Michaela Skokanová, Lucie Svrčinová (7.P)
14.Krajina bez stromů – David Nadažy, Veronika Válová (4.A)
15. Nebezpečí meteorologických jevů a lesní porosty – Marie Labajová (5.P)
G.ukončení a vyhodnocení
Doporovodná výstava:
- Jan Šablatura - fotografie
- Noemi Valentiny - plátno
- Projekt "Dřevo a kámen" - sekunda
06.02.2012
...a je krásný den
Co je nového na webu
Hlasujte
Jaká je maturita z biologie?
!!!nové stránky!!!
Ministerstvo životního prostředí má nové internetové stránky pro děti, Podívej se na ně.
http://detem.mzp.cz/
konference je na TIKu
http://www.mesto-bohumin.cz/index.php?sekce=3&rubrika=89&kat=&kvalita=hi&rok=&video=590&lang=cz
vědí o nás v Bohumíně
http://www.mesto-bohumin.cz/index.php?sekce=3&rubrika=20&clanek=6470&lang=czadresa.cz
Den Země 2009
Nové fotky, dodáme další informace!
PRIMA A SEKUNDA!!!
ZÍTRA - 31. dubna 2009 se koná příprava na soutěž ZOO Ostrava v 7:00 h v učebně biologie.
Připravu povedou studenti TERCIE.
nové fotky!!
V záložce foto jsou nové fotky z výuky - tentokrát ve třída prima.
Biologická olympiáda - kat.C,D - šk.kolo
Foto z této akce v sekci FOTO!
Další projekt primy
Třída PRIMA dělala další projekt s názvem STROM. Podívejte se na fotky v sekci PROJEKTY.
NOVÉ FOTKY 2. 2. 2009
Dne 2. února se konala beseda s pracovníkem Muzea Těšínska na téma ZVÍŘATA V ZIMĚ za účasti studentů primy a sekundy.
V laboratořích biologie se činili studenti 1.A
VÍCE NA FOTO!
NOVÉ ČLÁNKY - ČTĚTE!!
Na našich stránkách jsou nové články z genetiky, botaniky i zoologie. Zdroj: http://www.osel.cz
EKOLOGICKÁ KONFERENCE 2009
Blíží se další ročník ekologické konference naší školy. Letošní téma je "Životní prostředí"
Okruhy: a) Ovzduší b) Krajina c) Voda d) volné téma
termín: 17. dubna 2009
Sledujte další informace na nástěnce nebo zde!
KONTEJNER NA POUŽITÉ ......
Ve sklepním prostoru se nachází kontejner na použité drobné elektrozařízení , pokud nevíš kam s nefunkčním mobilem, varnou konvicí či malým magnetofonem, je zde náš nový červený kontejner .
Použitých baterií se zbavíš v prvním patře před biologickou laboratoří, kde se nachází zelený sběrný box
Tento projekt má pod palcem třída SEKUNDA
NOVÉ FOTOGRAFIE
výuka laboratoří biologie
TŘÍDA 1.B
ZAHRADA JE HRA
Opět SEKUNDA
ve fotogalerii naleznete fotografie z tohoto našeho projektu
RECYKLOHRANÍ
Třída SEKUNDA se aktivně zapojila do projektu, který je vyhlášen Ministerstvem školství a dalšími organizacemi s názvem RECYKLOHRANÍ.
Další informace naleznete na adrese: www.recyklohrani .cz
Již jsme odeslali:
1) dotazník o recyklaci
2) fotografie našich sběrných nádob na monočlánky a baterie
Fotografie sběrných nádob na této stránce v kategorii fotogalerie - projekty
Nové fotografie
Týden vědy a techniky AV ČR
LANDEK - POUTNÍ MÍSTO GEOLOGŮ
Ve fotogalerii jsou nové fotky.
Naleznete tam fotografie z projektu SEKUNDY,
Vaříme a pečeme z obilí
ZAČAL NOVÝ ŠKOLNÍ ROK
Přejeme všem studentům mnoho úspěchů ve studiu nejen biologie
Nové fotografie
EKOLOGICKÁ KONFERENCE 22. dubna 2008
VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU 1. května 2008
AUSTRÁLIE 29. dubna 2008
VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU
1. května 2008
Sraz na náměstí ve Starém Bohumíně
v 9:00 hodin
BRÝLE PRO AFRIKU
V pátek skončila sbírka, brýle pro děti ze Středoafrické republiky, které jsme téměř dva měsíce sbírali, jsme předali mluvčí bohumínské radnice p. Lucii Balcarové. Brýle dále předá p. starosta města Bohumína Ing. Petr Vícha v Praze zástupcům organizace SIRIRI. CELKEM JSME PŘEDALI
1812 ks brýlí
Děkujeme za pomoc při organizaci a realizaci předání!
nová anketa
podívejte se a hlasujte
BRÝLE PRO AFRIKU
POSLEDNÍ SČÍTÁNÍ :
1800 ks brýlí
děkujeme všem, kteří se zapojili
BRÝLE PRO AFRIKU
SBÍRKA UKONČENA
sebrali jsme celkem 1507 kusů
třída sexta DEN ZEMĚ 2008
Naše akce - EKOLOGICKÁ KONFERENCE a DEN ZEMĚ - byly zařazeny jako akce projektu MŽP JARO PRO ZEMI , další informace na http://www.env.cz
BRÝLE PRO AFRIKU
Pro Afriku máme k dnešnímu dni 922 kusů brýlí. Na naší sbírce se zatím podíleli občané města Bohumín, úředníci MÚ Bohumín a KÚ MSK Ostrava, mnoho dárců z celé země.VŠEM DĚKUJEME!
sbírka pokračuje do konce BŘEZNA
NOVÉ FOTOGRAFIE
V kategorii fotografie přibyly fotky z projektů a dalších aktivit. Podívej se!
Nejnovější články
VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU
Dědičnost neurčují jen písmena genetického kódu
Čeští vědci zařídili, aby klíšťatům zašla chuť
Anketa
Dle mého názoru je maturita z biologie:
[469] velmi jednoduchá[426] snadná[433] těžká[453] velmi těžká
Náhodné foto z galerie
Počítadlo přístupů
dnes: 28
celkem: 45599
Copyright © 2007 Biologie - Gymnázium Františka Živného v Bohumíně
